Ischia Porto
Teď zbývá navštívit hlavní město ostrova tvořené dvěma částmi – Ischia Porto a Ischia Ponte – moderní Porto je známé jako Villa Bagni a staré antické Ponte je nazývané také jako Borgo di Celsa.
Aragonský hrad
Osmnáct tisíc obyvatel čtvrti Porto je právem pyšných na kamennou perlu vybíhající do moře – na Aragonský hrad. Už bylo řečeno, že základní kámen k němu položil Hieron ze Syrakus. Alfons I. Aragonský spojil dřevěným mostem malý ostrůvek, na kterém byla pevnost postavena, s hlavní částí ostrova a hradu dal jméno Regium Castrum Ischlae. Alfons I. Veliký – od roku 1442 neapolský král – byl pozván královnou Johanou II. do Neapole, kde ho prohlásila svým nástupcem. Po neshodách s ním ho zbavila všech práv a nástupnictví předala Ludvíkovi z Anjou. Roku 1495 byl věrný člen jeho družiny Inaco d´Avalos jmenován místodržitelem ostrova. Tato španělská rodina, o které se již mluvilo, si význačnou funkci místodržitelství udržela přes dvě stě let.
V druhé polovině 18. století měla pevnost, kromě řádu klarisek, okolo dvou tisíc obyvatel. Jejich působení ještě dnes připomíná hřbitov pod kostelem. Klarisky byly pohřbívány zvláštním způsobem. Mrtvé jeptišky byly posazeny na jakési kamenné židle s kulatým otvorem, kterým propadávaly tělní tekutiny a maso do kamenných nádob a těla jeptišek postupně vysychala. Živé jeptišky se každý den přišly několikrát pomodlit k tělům svých mrtvých družek. Puch vycházející z mrtvých těl byl strašný a vzhledem k rozkladu těl se ve sklepeních hradu rychle šířila infekce, která postupně zabila většinu klarisek.
Vězení a výstavní sál
V roce 1809 byl hrad hodně poničen anglickou armádou. Poslední obyvatelé hrad opustili v roce 1823, kdy z něho neapolský král udělal vězení. Od roku 1913 slouží veřejnosti pro pořádání kulturních akcí, koncertů a výstav.
Z terasy hradu, kam jezdí výtah, je unikátní pohled na malý sousední ostrov Procida, Neapolský záliv a část ischijského pobřeží.
Aragonský hrad pyšně se vypínající na skále připomíná dávnou slávu vládnoucí rodů a je určitým protipólem k rušnému a modernímu přístavu, který žije neustálým přijížděním a odjížděním trajektů na pevninu. I přístav má svou zvláštní neopakovatelnou atmosféru. Kromě velkého mola pro obří trajekty, přístavu pro kotvící jachty i rybářské čluny, zde najdete typické obchůdky, restaurace a krčmy, z jejichž oken vás upoutá hluboká modř moře a oblohy a v dálce zalesněné kopce. Přístav hlídá maják, který se poprvé rozsvítil 15. prosince 1886.
Vojenské lázně
Přístavní část města je mimo jiné známá vojenskými lázněmi Stabilimento Balneo-Termo Militare, které vděčí za svůj vznik mladému Franciscovi Buonocore, který byl dvorním lékařem neapolského krále a na rodné Ischii nechal roku 1735 postavil velkou vilu, ze které později vzniklo luxusní léčebné zařízení. Od roku 1887 slouží jako vojenské lázně.
Kromě návštěvy kostelů – například farního kostela San Pietro, žádný turista nesmí zapomenout navštívit některý z velkého počtu barů s živou hudbou a krčem, ze kterých se linou staré neapolské písně.
Více podrobných informací
- stránky o Ischia Porto v italštině
- info o této italské destinaci na stránkách italyheaven
- článek o Aragonském hradu
